Většina potápěčů používajících dvojče ví, že by si měla dosáhnout na ventily, aby je v případě potřeby mohla zavřít či otevřít. K procvičování této dovednosti slouží tzv. valve drill (valve = angl. ventil, drill = nácvik) či zkráceně v-drill. Pro zájemce o výcvik organizace GUE jsem se rozhodl podrobněji popsat aktuální a jedinou verzi pro dvojče, která platí mimochodem již od listopadu 2006. Důvodem je strohost, zastaralost či neúplnost popisů přístupných na českém internetu.
Pro bezpečný a pohodový ponor musí mít potápěč nejen správné množství zátěže, ale také ji musí správně rozmístit. V případě DIR potápěče to znamená rozmístit tak, aby mu to napomohlo se vznášet téměř bez pohybu na místě v horizontálním trimu po libovolně dlouhou dobu, a to bez kontaktu s okolím (angl. hovering). Tedy něco, co bohužel dokáže jen hrstka potápěčů. Jedním z hlavních důvodů je vedle lhostejnosti neinformovanost. Omylem by bylo se domnívat, že se jedná o schopnost, která by se měla týkat výhradně "pokročilých" či technických a jeskynních potápěčů nebo dokonce jen HOG/DIR stylu potápění.
Popíšem sumár vypovedanej pravdy z konferencie na GUE Quest o neutíchajúcej diskusii – je to o LED versus HID primárnych svetlách. Každé potápačské svetlo má vo vode limitovaný výkon v svietivosti a tento výkon svietivosti je tým nižší, čím sa vo vode nachádza viacej prachových, či bakteriálnych častíc. Čím je vo vode viacej častíc a vy použijete silnejšie svetlo s väčšou parabolou (s väčším rozptylom – väčším svietiacim kužeľom), o to viacej svetla sa vám od spomínaných častíc odrazí späť, priamo k vám do očí (kamery).
George Irvine, konference Quest, 9.2.2002, George Irvine, Sobota 9. února 2002 o dekompresi Při rozhodování kde začít svoji dekompresi je logika velmi jednoduchá: chcete aby se plyn dostal z tkání dříve než začne formovat bublinky. Jakmile vytvoří bublinky v tkáních, tak už neunikne. Rychlý výstup z hloubky je jenom dobrým způsobem jak uvěznit v tkáních plyn formující bublinky, které už budou jenom růst čím výše se dostanete ve vodním sloupci. Na druhou stranu plyn, který zformuje bublinky v krvi je všeobecně zachycován v plicích s vyjímkou jedinců majících nějaký druh srdečních nebo cévních přemostění (PFO) a ti podstupují riziko pokud se toto stane. Pokud formace bublin v krvi nastane příliš rychle a/nebo bubliny příliš rychle vyrostou tak mohou zablokovat účinnou funkci plic a poškodí kapilární řečiště v plicích. Takže v hloubce musíte plyn dostat z těla rozpuštěný.
George Irvine, konference Quest, 6.2.2002, George Irvine, středa 6. února 2002
Hodlám zveřejnit svoji zprávu o opakované dekompresi a dalším postupně za sebou, ale nejdříve mi dovolte zmínit něco, co je opomíjeno. Plyn se nepřemísťuje z tkání do tepen nebo žil, přemísťuje se do kapilár. Cévy vycházející ze srdce jsou obrovské, silné, elastické pulsující trubice, které se zmenšují a rozvětvují dokud se z nich nestanou kapiláry a potom se krev vrací nazpět k srdci skrze žíly, které jsou rovněž silné a zvětšují se postupně jak se sbíhají, aby vrátili krev do pravé srdeční části.
George Irvine, konference Quest 3. června 2001 Úvodem mi dovolte říci, že nehodlám začínat jakékoli diskuse nebo argumentaci ohledně čehokoli na toto téma s někým, kdo by mi chtěl předčítat historii dekomprese. Můj přístup je založený na tom co funguje a já nemám vůbec žádný zájem o to, co si kdo myslí, s vyjímkou Jarroda Jablonského, který tohle dělá se mnou a jehož tým lidí zabývajících se dekompresí vykonává skvělou práci a neustále se vrací ke mně nazpátek s dalšími důvody proč mám pravdu. Takže to jen na úvod a jdeme na věc.
GUE odporúča, že potápači majú mať vždy dostatočné množstvo dýchacieho média pri delení sa o plyn pre výstup z maximálnej hĺbky/vzdialenosti až na hladinu, pri situáciách Out of gas (bez dýchacieho média u partnera) s partnerom. Historicky, je toto množstvo plynu známe ako „Rock Bottom“. Do budúcna bude GUE označovať tento objem ako „Minimum Gas“, lepšie to odráža popis zásoby objemu plynu.
Tu je popísané ako dotykmi s buddym vydávame rozkazy. Je to zodpovednosťou prvého potápača vedieť či tam je prítomný ďalší člen tímu alebo nie. Keď nie je, prvý potápač zastaví, otočí sa a začne ho hľadať. Keď tretí člen zastaví, druhý člen tímu musí zastaviť a byť s ním. Je to stále na zodpovednosti prvého potápača vedieť, či druhý člen je tam. Lúč svetla môže pomôcť, ale protokol musí fungovať aj v prípade keď, svetelný lúč nie je prítomný.
English
Slovenčina
